Summertime (4)

14. října 2012 v 0:16 | Schulli |  Summertime
Omlouvám se, že jsem nepřidala už minulý týden, ale bylo toho strašně málo... :) Takže asi tak, mimochodem, možná jste si toho všimli, ale snažím se přidávat po týdnu až po dvou, nechci dělat nějaké moc velké mezery ;) Takže přeji příjemné (doufám) počtení :)






''Frank.'' usmál jsem se na něj, a doufám, že to byl inteligentní úsměv. Nechci ho vyděsit tím, že se na něj budu dementně křenit. Nevypadal sice nějak plaše, ale nebudu to pokoušet.



Chtěl jsem s ním začít rozhovor, ale moje zlá sestřenice mi to prostě nedovolila a odtáhla mě proti mé vůli pryč.



''Hey, co to děláš?''



''Nechtěl si, se náhodou podívat na čuníky?''



''Jo, ale... ale, teď jsem se s někým seznámil a chtěl jsem pokecat.''



''A proč? U nikoho jiného jsi tak 'nadšený' nebyl. Nebo je v tom něco jiného?''mrkla na mě a vzápětí se rozesmála.



''Nóó, kdo je vlastně ten Mikey?''



''Je to synovec majitelky tohohle všeho, moc ho neznám, je tu asi týden. Asi se nemám vyptávat, proč se o něj tak zajímáš co?''



Jenom jsem na to kývnul, očividně jí to hned došlo. To jsem tak průhledný? Snad ne. No, ale co už. Takže Mikey teda přijel teprve před týdnem? Jaká náhoda. Doufám, že je to nějaké boží znamení, že je to ten 'osud'. Ačkoliv si to víceméně nechci přiznat, tak trochu na osud věřím. Nejdřív jsem věřil v karmu, ale když jsem zjistil, že konám dobro a přitom jdu z průseru do průseru, asi to nefunguje. Alespoň na mě.



Když jsme dorazili do prasečáku a já se začal rozplývat nad malinkými prasátky pobíhajícími po výběhu, drcla do mě Michelle, aby mě upozornila, že tu práci všechnu dělat sama nebude. Sebral jsem tedy kýbl plný starých krekrů a vysypal je do prvního výběhu na mojí straně. Mich pokračovala na té své, když se najednou ozvala šílená rána.



To největší prase ze všech, které vážilo asi metrák, bylo tak nadržené na kýbl se žrádlem, že vyrazilo vrátka k výběhu.



Naštěstí nevyběhlo, ale naneštěstí si sedlo před výběh, takže jsme já s Miku museli oba pořádně zatlačit, aby se to prase i s jeho obrovskou prdelí vrátilo zpátky tam, kam patří.



Když konečně zaklapl pant, dostal jsem šílený výtlem z celé té situace. A Michelle taky.



''Co to-- sakra bylo?!'' brečel jsem smíchy, protože to vážně nešlo.



''Tak to byl Pepča, největší prase, šampión!'' rozesmála se.



Když jsme konečně vypadly z budovy, třísknul jsem sebou do nejbližšího fleku trávy a prostě se smál. Michelle mě zanedlouho napodobila, protože už to taky nemohla vydržet.



''Mikey je tu každý den? A vlastně odkud je?'' nemohl jsem to vydržet, prostě jsem zvědavý!



''Pojď alespoň někam do ústraní, než se začneš takhle neurvale vyptávat! Může kdykoliv projít kolem a slyšet tě!'' když to Michelle řekla, paranoidně jsem se rozhlídl kolem, což jí donutilo k tichému uchichtnutí.



''Kam tedy půjdeme? Ty to tady přece znáš líp než já.''



''Můžeme jít do výběhu, pokud budeme mít štěstí, ani si nesedneme do žádné koňské koblihy, měl by tam být jenom Charlie, to je ten poník, co tě nemá rád, ale budeme tam mít klid.''



''Okay, tak jdeme.'' vyskočil jsem na nohy.



''Páni ty jsi ale hladový po informacích! Nemysli si, teď už se vyptávat budu!'' začala se s mojí pomocí zvedat.



Během minuty jsme došli na pastvinu, kde jsme si sedli na balík sena hned vedle napáječky. Když mě Charlie uviděl, ihned se svižným krokem začal vzdalovat.



''Tak co jaký je?''



''No říkala jsem ti, že ho moc neznám, ale z toho mála, co můžu říct je, že je milý a... přátelský. Rozhodně hezký. Proč tě tak zajímá? Snad si se nám nezamiloval?'' další zpropadený dívčí hihot.



''Hele nenarážej na to, že jsem teplej! Ale jo, líbí se mi... hodně...''



Michelle nadzvedla obočí.



''Jo, zatraceně moc se mi líbí! To je v prdeli. Kolik mu vlastně je?''



''Tak... sedmnáct? Asi, možná víc.''



''Do hajzlu. Proč zrovna já?!'' zoufale jsem zavil.



''Hele nebudu ti říkat, že kolem něho projdeš a zakroutíš zadkem a on se do tebe zamiluje, protože je určitě teplej. Ale zase nemůžu tvrdit, že je heterák a že si máš nechat zajít chuť. Prostě se s ním seznam a nech to náhodě. Nic se nemá plánovat, protože pak to dopadne úplně jinak a pak tě to akorát vystresuje. Prostě pohoda a klid.'' tahle přednáška asi měla smysl.



''Jo asi máš pravdu... no dobře, nebudu to zbytečně prožívat...''



Tedy spíš, budu se o to snažit.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 look-this-inspirations look-this-inspirations | Web | 14. října 2012 v 0:22 | Reagovat

pěkný blog:)

2 Abby Abby | 14. října 2012 v 13:52 | Reagovat

To je úžasný! :D a Frankie se nám zamiloval do Mikýska ^_^ prosím pokrááčko, nejlíp hned by se šiklo :D :D

3 Schulli Schulli | Web | 14. října 2012 v 14:24 | Reagovat

[2]: Díky za chválu :) Hned? To trochu nezvládám :D :D :D pokusím se na příští týden :) :D

4 queen.cobain♥ queen.cobain♥ | Web | 16. října 2012 v 17:07 | Reagovat

pěkný blog :)) ^^

5 Abby Abby | 16. října 2012 v 20:10 | Reagovat

[3]:Dobře, tak příští týden :D Já jen tak plácám, protože začínám mít absťák,už nemám co čítat... :D Vidím to tak, že si to tu přečtu všechno znova :D

6 Schulli Schulli | Web | 16. října 2012 v 21:41 | Reagovat

[4]: Děkuji :)

[5]: Lepší to bude po vánocích :D už s notebookem :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama