Hotel (Prolog)

15. března 2013 v 3:09 | Schulli |  Hotel
Tak tady je první díl, tedy spíše prolog ;) Nakonec jsem vybrala tenhle banner, tak jako tak měl více hlasů :D


Nikdy si mě nevšimneš. Nikdy se nepoznáme. Jsem jenom další z řady. Ale já o tobě vím hodně. Jediné co neznám, je tvoje jméno.


Pracuji v hotelu. Někdy otevírám dveře, jindy uklízím. To vše zahrnuje perfektní černou uniformu. Tenhle hotel je jiný. Nikdo nezná jména, ani účel pobytu. My zaměstnanci mezi sebou nesmíme mluvit. Jestli vás přitom uvidí někdo, kdo by to vidět neměl, okamžitě ztratíte práci. Všechno musí být naprosto diskrétní. Pravděpodobně se tím chce zabránit úniku informací. Je to pochopitelné, protože jsem si už za těch pár let, co tu pracuju, dal dohromady, co se tady děje. Tajné obchody, ať už legální či nelegální, uzavírání smluv, o kterých se široká veřejnost nesmí dozvědět. Takhle vznikají smyčky v zákonech. V tomhle hotelu.


Nikdy jsem se tu s nikým nebavil. Tuhle práci potřebuji. Navíc ostatním připadám divný. Moc dobře si uvědomuji, jak se na mě ostatní koukají. Jediné, co mě tu zachrání před pohrdlivými pohledy, je ta zatracená uniforma. Vím, že jsem zvláštní, ale nechápu, že to ostatním vadí. Mně zase vadí jejich škatulkování a to, že jsou všichni stejní. Bojí se odlišit a to já ne.


Celé roky bylo každodenní rutinou pořád to samé. Otevírat dveře, uklízet, nosit věci. Bylo by to v pohodě, nuda, ale v pohodě, nebýt toho, že jsem před pár týdny přijel jeden chlap. Chlap s velmi drahými hodinkami, vždy nažehleným sakem, obrovským loďákem, černými vlasy, pohledným obličejem a zatraceně pěkným zadkem. Od začátku bylo jasné, že tenhle ten tu zůstane dlouho. Nejhorší je, že já jsem zvědavý, a on mě zaujal.


Nedělo se žádné drama, každý den to samé. Dobré ráno, budete si něco přát, pane? Přinést něco k jídlu? Utřít zadek? Tohle nekonečné pochlebování mě štvalo. Ale takhle je to vždycky. Nejhorší je, že musíme splnit úplně všechno. Mám už spoustu nepříjemných zážitků, sám nechápu, proč v tady zůstávám, a neseženu si radši nějakou normální práci. Asi proto, jak dobře platí.


Bydlel v pokoji číslo 215. Pokoj hned naproti výtahu. Luxusní vybavení, jeden z dražších, už tak drahých pokojů. Abych si mohl na jeden den pronajmout tenhle pokoj, musel bych za to dát svojí měsíční výplatu. Na druhou stranu je pravda, že za promlčené informace je člověk občas ochoten dát nevýslovnou sumu.


Přestože nesmíme s nikým mluvit o věcech, co jsme viděli nebo slyšeli, nikde není napsáno, že nemůžeme informace sbírat jen tak pro sebe. Protože mě tenhle muž zajímal, nemohl jsem se dočkat, až konečně budu mít to štěstí, a budu mít na práci, uklidit zrovna pokoj 215.


Nečekal jsem dlouho. Krátce po příjezdu černovlasého aristokrata jsem měl štěstí, a padlo na mě uklidit tři pokoje. Mezi nimi byl i pokoj, který byl středem mé pozornosti. Je jasné, že jsem nejdříve vykonal práci, a pak se s chutí pustil do prohledávání věcí pod zástěrkou uklízení inkriminovaného pokoje.


Snažil jsem se toho zjistit, co nejvíc. Nepřipadal jsem si špatně, protože jsem nezjišťoval informace, jako jeho datum narození nebo podobně, ale pravdou je, že po 'úklidu' jsem věděl i nejčastější barvu jeho spoďárů.


Když jsem za sebou zamykal pokoj, věděl jsem, že zdaleka nevím všechno, a že se sem musím, co nejdříve ještě dostat. A já chtěl vědět všechno.


Co jsem v tu dobu nevěděl, bylo to, že si zahrávám s ohněm.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ab. Ab. | 15. března 2013 v 15:42 | Reagovat

Teda... :O
Já..já, no, ehm..
To je tak (sprosté slovo) úžasný!
Takže jsem hlasovala zbytečně..to je fuk, mně se líbí oba :D:D
Další díl tu musí ne počkat, MUSÍ!! být co NEJDŘÍV! :D Protože já to jinak psychicky  nezvládnu a tohle tu ještě nikdy nebylo. Jakože takováhle povídka ani nijak podobná. Jakože jsem nic takového nikdy nečetla :D Jen by mě zajímalo kdo je kdo, ale typ mám. :P :D Prostě to je boží a sem tam vtipný a vážný a napínavý a tak.. :) :D
Proč se musím ztrapnit i přes internet. -_-"

2 Valence poison Valence poison | Web | 17. března 2013 v 14:54 | Reagovat

Som rada za novú story ale dúfam ze summertime dokonciš :) a toto je super. Normálne z toho až ide strach... Som zvedavá čo bude ďalej. Prosim rýchlo pokračko :)

3 Schulli Schulli | Web | 20. března 2013 v 15:38 | Reagovat

Moc děkuju za chválu :) za Summ se moc omlouvám, ale sama jsem si naběhla a zatím marně se snažím najít řešení :) každopádně to neznamená, že se ho nebudu snažit dokončit :) jenom nevím jak dlouho to bude trvat :) jsem moc ráda, že se vám tohle líbí :) pokráčko bude snad nejdřív :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama