My Little Halloween

31. října 2013 v 12:24 | Schulli |  One Shots
Happy Ieroween. :) Těžko věřit že je Frankovi 32 let. D: Je to prostě mlaďoch s třema děckama kolem sebe a jednou úžasnou ženou. :) Přeju mu všechno nejlepší do života. :) (Ale zpátky do kupy s MCR by se tedy dát mohl! :D)



31. 10. 1986
Gerard


Když mi bylo devět, nesměl jsem jít na své Halloweenské koledování. Taťka byl v práci a maminka měla zrovna chřipku a sám jsem jít nemohl. Mrzelo mě to. Seděl jsem na chodbě a vedle sebe měl z jedné strany mísu plnou sladkostí a z druhé hromádku papírků od bonbónů, lízátek a takových těch malých čokoládek, co vypadají jako dýně a duchové.


Věděl jsem, že bych sladkosti měl rozdávat ostatním, co chodili koledovat, ale byl jsem smutný, že sám jít nemůžu a žádné dobroty nedostanu, tak jsem jedl ty naše. Už bylo asi sedm večer a já byl hodně ospalý, ale nemohl jsem si dovolit usnout, protože jsem už velký kluk, který musí rozdat ty sladkosti.


Zazvonil zvonek. To jsou asi koledníci. Doufám, že to není bubák… Přece se nebudu bát, když tak zavolám maminku. Vedle dveří jsem vzal stoličku a odtáhl ji ke dveřím, abych byl vyšší. Koukl jsem se do takového toho malého okénka na dveřích, abych viděl, jestli tam není bubák. Nebyl.


Byly tam jen tři holky. Stoličku jsem odtáhl kousek od dveří, abych mohl vylízt ven. Když jsem vykoukl s mísou v ruce, všechny na mě vykulily oči. Asi se divily, proč jsem doma. Nevěděl jsem, co jim mám říct. Jenom mi zazpívali svojí koledu a já jim dal nějaké bonbony z mé misky. Nebavilo mě to. Chtěl jsem jít ven ve svém kostýmu batmana, který mi mamka tenhle rok udělala kvůli tomu komiksu Návrat temného rytíře. Ten komiks se mi vážně líbil, byl super. Mám rád komiksy.


Chtěl jsem jít ven nebo jít spát. Nebavilo mě tu sedět. Chtěl jsem si jít hrát do pokoje, a potom jít spát. Nee, jít ven, mít spoustu sladkostí a pak si jít hrát a potom jít spát. Ne chtěl jsem jít ven, vrátit se a pak se stát bombónem a sníst si ruku a jít spát do obří mísy gumových medvědů. Vážně jsem chtěl jít spát…


Někdo zaťukal. Proč někdo ťuká, máme přece zvonek. Stoupl jsem si na stoličku a zase se koukl ven, kdo tam je, abych neotevřel strašidlu. Vykouknul jsem a on tam nikdo nebyl. Takže to je neviditelný bubák! Co mám dělat?!


Buch, buch. Znovu to zabouchalo! Nebudu strašpytel, prostě otevřu dveře.


Vykoukl jsem mezerou dveří a tam stál obrovský narozeninový dort. Předtím jsem ho neviděl, byl prostě moc nízko. Cože? Dort? Nebo… to byla maska? Asi jo, protože ten dort mluvil.


''Trick or treat. Ci pomerančový bombón. Děkuju.'' řeklo mi to. /nechtěla jsem 'trick or treat' počešťovat, takže tak :D/


Začal jsem se strašně moc smát. Ten dort byl hrozně vtipný. Kolik mu bylo asi let?


''Proč jdeš za dort? Dneska je přece halloween.'' řekl jsem chytře, připadal jsem si strašně drsně a chlapácky, protože to já jsem tu byl starší a zkušenější.


''A taky moje narozky. Je mi dneska pět!'' Ten dort na mě vyplázl jazyk! Alespoň konečně vím, kde má obličej.


''Páni! To musí být hustý, mít na halloween narozeniny!'' nechtěně jsem to vykřikl nahlas. Zatvářil se husťácky.


''Jo to je.'' tvářil se drsně, a bylo mu jedno, že trochu šišlá. Byla s ním sranda. ''Já jsem Gee.'' podal jsem mu dospělácky ruku.


''Frankie.''


A tak jsme se stali nejlepšími kamarády.





31.10.1996
Frank


Další rok. Další halloween. Jako vždy jsem čekal před Gerardovým domem ve svém, teď už pěkně starém kostýmu, který byl snad milionkrát přešívaný na mojí současnou velikost. Několikrát jsem zazvonil a Gerard se pořád ještě nevyhrabal ven z domu. Slyšel jsem ho rychle procházet kolem dveří a šustit věci.


''Gerarde Arthure Wayi, okamžitě otevři ty dveře, nehodlám tu umřít a dělat vám tu rekvizitu mrtvoly!''


Konečně otevřel dveře. Chvíli na mě zaraženě koukal, několikrát mě pohledem přejel od hlavy až k patě a pak hystericky zakvílel. ''To nemyslíš vážně! Už je ti patnáct, a tobě je to možná jedno, ale mě už je devatenáct, a myslíš, že chci chodit po městě a strašit malá děcka s někým, kdo je navlečený do stoletého obleku narozeninového dortu?!'' Efektu hysterické ženy, ještě šmrnc dodávaly jeho vlasy smotané v ručníku na hlavě do slušivého turbanu.


''Měl by sis velmi rychle rozmyslet, co jsi řekl, protože ten někdo jsem totiž já.'' řekl jsem vážně, abych mu naznačil, že se mnou prostě půjde takhle, nebo vůbec.


''No jo...'' podíval se úkosem. ''Počkej prosím ještě chvilku.'' Zavřel mi dveře před nosem a já zase čekal ve tmě, osvětlované jenom elektrickými svíčkami a fosforeskujícími lebkami a netopýry. Čekal jsem a přitom pozoroval, jak se rozsvítil Geeho pokoj. Jsem fakt zvědavý, jak dlouho mu to bude trvat.


Vážně jsem čekal, alespoň další čtvrt hodinu. A ještě ke všemu, jsem byl skrz dveře vyzván, abych se k němu otočil zády a nechal si poslušně zavázat oči. Táhl mě za ruku bůhví kam a ani náhodou ho nezajímalo, že si takhle můžu docela slušně rozbít držku. Když jsme po chvíli zastavili, chtěl jsem si už už sundat šátek, kterým jsem měl zavázané oči. Gerard mě zadržel.


Na chvíli jsem cítil něco měkkého a vlhkého na svých rtech. Dal mi pusu! Uhm… no dobře. Nebudu na to nijak reagovat, protože vlastně nevím ani jak bych na to reagovat měl.


''Odkryj si oči.''


Byly jsme na našem tajném místě, za stromy na odlehlém místě v parku. Chodili jsme sem už od té doby, co jsme se seznámili. A všude tu byly lampióny. Po stromech, keřích, pár jich bylo položených na zemi.


''Už je to deset let.'' Usmál se na mě Gerard. Rozesmál jsem se. Ne proto, co řekl, ale pro to jak vypadal. Byl oblečený jako svíčka a to samo by ještě nebyl žádný šok, ale spíše to, že si očividně obarvil své vlasy na červeno-oranžovo, a vygeloval si je do tvaru plamene. Musel jsem se smát, jinak to prostě nešlo.


''Už je to deset let, co se známe. A víš, jsem moc rád, že to tak je. Jsi můj nejlepší přítel a mám tě fakt moc rád… možná až moc. Spíš příliš přes tu hranici. A je mi trapně že ti to že ti to říkám až teď. Všechno nejlepší Franku.''


A vlepil mi další prvotřídní pusu.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Valence poison Valence poison | Web | 31. října 2013 v 14:55 | Reagovat

ňuníííí bože to bolo tak rozomilééé :D a ten obrázok je tak zlatííí :3 :3 :3 áááá fakt je to peknéééé :) Frankoušovi tiež prajem všetko najlepšie :) 32 Páni :) Starne nám :D

2 veromars veromars | 31. října 2013 v 21:14 | Reagovat

:D asi zomrem :D najúžasnejšia halloweenska story ! :D chem pokraaaaaaačko :D trebárs o ďalších desať rokov :3333 :D a happy birtday frankie- dortík :3333

3 Schulli Schulli | Web | 2. listopadu 2013 v 19:04 | Reagovat

Děkují :))

[1]: On stejně kecá :D je mu určitě 20 :D

[2]: Nejúžasnejšia? O_O Budu se červenat :D  No a pokračování... možná zase příští halloween? :D

4 Ba*uš Ba*uš | 4. října 2014 v 19:08 | Reagovat

Omg.. "je mi už pět :D "  Božé :DDDD Ježíš ten Gerard. I kdyby byl svíčka, tak musí jakýmsi způsobem Franka oblbovat.. :D to je tak milé.. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama